Kojení dítěte ve věku kolem dvou a půl roku nebo i déle je v moderní společnosti stále předmětem diskusí. Zatímco část veřejnosti jej vnímá jako neobvyklé, současná medicína i doporučení předních zdravotnických organizací potvrzují, že pokračování v kojení po druhém roce života je zcela fyziologické a může přinášet zdravotní i psychologické přínosy – pokud to vyhovuje matce i dítěti.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení po dobu prvních šesti měsíců života a následně pokračování v kojení spolu s pestrou stravou do dvou let věku dítěte a déle podle přání matky a dítěte.
Podobně Americká akademie pediatrů (AAP) od roku 2022 zdůrazňuje, že kojení má pokračovat minimálně do dvou let a dále, pokud je to možné a žádoucí.
Výzkumy potvrzují, že delší doba kojení je spojena s vyšší mírou ochrany proti infekčním onemocněním a dalšími dlouhodobými zdravotními benefity.
Mateřské mléko není pouze výživou, ale biologicky aktivní tekutinou, která obsahuje protilátky (zejména imunoglobulin A), laktoferin, lysozym a řadu dalších imunitně aktivních látek.
Tyto složky pomáhají chránit sliznice dítěte a podporují jeho imunitní systém i ve věku dítěte.
Studie publikované WHO i odbornými pediatrickými organizacemi potvrzují, že kojení snižuje riziko:
infekcí dýchacích cest
průjmových onemocnění
zánětů středního ucha
hospitalizací v raném dětství
Jedním z nejvíce zkoumaných témat současné pediatrie je střevní mikrobiom.
Mateřské mléko obsahuje prebiotické oligosacharidy a bioaktivní látky, které podporují růst prospěšných bakterií (např. rodu Bifidobacterium). Tyto bakterie hrají zásadní roli při:
vývoji imunity
regulaci zánětlivých procesů
metabolickém zdraví
ochraně proti infekcím
Kojení není přínosné pouze pro dítě. Dlouhodobé kojení je spojováno také se zdravotními benefity pro matku, zejména:
nižší riziko rakoviny prsu a vaječníků
nižší riziko diabetu 2. typu
podporu hormonální rovnováhy po porodu
U dítěte hraje kojení kromě výživy také významnou roli v oblasti emocí, regulace stresu a pocitu bezpečí.
Při kojení dochází k uvolňování oxytocinu, který podporuje vazbu mezi matkou a dítětem a přispívá k uklidnění v náročných situacích.
Psychologové upozorňují, že v tomto věku již kojení není hlavním zdrojem výživy, ale může fungovat jako důležitý regulační a vztahový prvek.
Je však důležité otevřeně říci, že kojení dítěte je fyzicky i psychicky náročné:
časté noční buzení
omezení spánku
menší možnost regenerace
dlouhodobá zátěž organismu
sladění s pracovním životem
Odborníci se shodují, že klíčovým faktorem úspěšného kojení je podpora okolí, zejména partnera.
Ten sice nemůže kojení nahradit, ale může zásadně pomoci v péči o dítě, domácnost a vytvoření prostoru pro odpočinek matky.

V případě rozchodu rodičů může být skutečnost, že je dítě stále kojeno, jedním z faktorů, které se zohledňují při nastavování péče.
Nejde však o rozhodující kritérium. Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) i soudy vždy posuzují tzv. nejlepší zájem dítěte komplexně – tedy věk, citové vazby, zdravotní stav i schopnost obou rodičů zajistit péči.
U velmi malého dítěte může být kontinuita kojení jedním z aspektů stability, ale vždy je hodnocena individuálně.
Ještě před několika lety bylo kojení dítěte vnímáno jako výjimečné. Dnes jej odborná veřejnost stále častěji chápe jako přirozenou součást vývoje dítěte, která má své biologické i psychologické opodstatnění.
Současná medicína zároveň zdůrazňuje, že neexistuje „správná délka“ kojení pro všechny – rozhodnutí vždy vychází z potřeby dítěte i matky.
Pokud žena kojí své dítě ve věku dvou a půl let nebo déle a oba tuto situaci zvládají, odpovídá toto chování současným doporučením světových zdravotnických organizací.
Nejde o ideologii ani soutěž mezi rodiči, ale o biologicky podložený vztah, který má své místo v raném vývoji dítěte.
Napsal redaktor: Ondřej Š.
E-mail: magazininspirace@seznam.cz
Teetravel - Váš golfový svět na dlani