Předsedové parlamentů zemí Visegrádské skupiny se setkali v Bratislavě, aby jednali o budoucnosti Evropské unie, její konkurenceschopnosti, energetické bezpečnosti a dalším rozšiřování. Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že bez zajištění bezpečnosti nemůže Evropa dlouhodobě prosperovat. Upozornil také na význam pokračující podpory Ukrajiny.
V Bratislavě se 12. listopadu 2026 uskutečnilo jednání předsedů parlamentů zemí Visegrádské skupiny (V4). Setkání na Bratislavském hradě se zaměřilo především na aktuální výzvy Evropské unie, zejména na její klesající konkurenceschopnost, energetickou bezpečnost a možnosti dalšího rozšiřování.
Českou republiku na summitu zastupovali předseda Senátu Miloš Vystrčil a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Slovensko, které v současnosti Visegrádské skupině předsedá, reprezentoval předseda Národní rady Richard Raši.
Jedním z hlavních témat jednání byla konkurenceschopnost evropských zemí. Miloš Vystrčil zdůraznil, že její posilování úzce souvisí také s dostupností energií, jejich cenou a spolehlivostí dodavatelů.
„Pokud se bavíme o konkurenceschopnosti našich zemí a konkurenceschopnosti celé Evropy, velmi to souvisí s dodávkami energií, zda je kupujeme za férové ceny a zda je získáváme od důvěryhodných a spolehlivých partnerů,“ uvedl předseda Senátu po skončení jednání.
Zástupci zemí V4 se shodli, že cenově dostupná a bezpečná energie představuje nezbytný předpoklad evropské konkurenceschopnosti, průmyslových investic i životní úrovně obyvatel. Ve společném prohlášení proto zdůraznili potřebu zajistit stabilní dodávky energií, zejména ropy a zemního plynu, od spolehlivých partnerů.
Miloš Vystrčil však upozornil, že samotná energetická bezpečnost nestačí. Za důležité považuje také jasné pojmenování bezpečnostních hrozeb, kterým Evropa čelí.
„Ve společném prohlášení z mého pohledu však chybí sdělení, že podmínkou konkurenceschopnosti je také bezpečí Evropy, bezpečí V4, a to velmi souvisí i s naším vztahem k ruské agresi vůči Ukrajině a s naší podporou Ukrajiny,“ komentoval předseda Senátu.
Podle jeho slov je proto nutné vnímat bezpečnost jako nedílnou součást evropské prosperity a budoucí stability.
Druhým významným tématem summitu byla politika rozšiřování Evropské unie. Parlamentní představitelé zemí V4 diskutovali především o přistoupení států západního Balkánu a o evropské perspektivě Ukrajiny a Moldavska.
V této oblasti se účastníci jednání ve velké míře shodli na tom, že rozšiřování Evropské unie může přispět k posílení její bezpečnosti, ekonomické konkurenceschopnosti i nezávislosti.
„V naprosté většině jsme se shodli, že rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu a o Moldavsko a Ukrajinu je investicí do její budoucnosti, a to jednak z hlediska její bezpečnosti a konkurenceschopnosti, tak i z hlediska její budoucí nezávislosti,“ uvedl Miloš Vystrčil.
Země V4 tak potvrdily, že proces evropské integrace západního Balkánu zůstává jednou z jejich priorit. Pozitivně se zároveň staví k zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem.

Vedle českých a slovenských představitelů se jednání zúčastnili také maršálek polského Sejmu Włodzimierz Czarzasty, maršálka polského Senátu Małgorzata Kidawa-Błońska a předsedkyně Národního shromáždění Maďarska Ágnes Forsthoffer.
Parlamentní summit V4 navazuje na předchozí setkání, které se uskutečnilo v únoru 2026 v Budapešti. Tehdy se k představitelům visegrádských zemí připojili také zástupci států jihovýchodní Evropy. Předchozí summit se konal v únoru 2024 v Praze, kde se jednání zúčastnili rovněž zástupci Ukrajiny.
Bratislavské setkání bude pokračovat také v pátek 13. listopadu. K parlamentním představitelům zemí V4 se připojí zástupci skupiny „Přátelé koheze“.
Této části jednání se zúčastní představitelé Bulharska, Chorvatska, Kypru, Estonska, Řecka, Itálie, Lotyšska, Litvy, Malty, Portugalska, Rumunska, Slovinska a Španělska.
Hlavním tématem jejich diskuse bude víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028 až 2034. Právě budoucí rozpočet EU bude důležitý pro financování evropských investic, regionální rozvoj a snižování rozdílů mezi jednotlivými členskými státy.
Slovensko bude Visegrádské skupině předsedat do konce června 2027. Následně převezme předsednictví Česká republika.
Bratislavský summit tak znovu otevřel otázky, které budou zásadně ovlivňovat budoucnost Evropy. Vedle ekonomické výkonnosti, energetiky a rozšiřování Evropské unie zůstává klíčovým tématem také bezpečnost. Právě propojení bezpečnosti, stability a prosperity bude jednou z důležitých výzev pro evropské státy v následujících letech.
Zdroj: Senát Parlamentu České republiky.
Teetravel - Váš golfový svět na dlani