Petra Baďurová Egon: Děsná psina

Petra Baďurová
Egon: Děsná psina

Jaké to je být opečovávaným domácím mazlíčkem? Byl by pes opravdu nejlepším přítelem člověka, kdyby uměl mluvit? Co bychom se o sobě dozvěděli? A co je to za spolek tihle pejskaři?

Příběh jednoho psího seniora, jeho nesnesitelné paničky a shovívavého páníčka. Psí vzpomínky, plné zábavných a ironických postřehů i nechtěného humoru z odposlechnuté hovorové češtiny, jakou mluví Egonova dvounohá smečka a kamarádi-pejskaři z pražských Košíř. Na papíře to vypadá trochu rebelsky, ale jde o situace majitelům psů důvěrně známé, jen tentokrát vyprávěné z pohledu psa.

Egonova literární panička, zvaná panda, je nejen neskutečně trhlá, ukecaná a otravně důsledná ve své poněkud přehnané péči, ale také toho o psech dost ví. Autorka Petra Baďurová se touto zábavnou formou dělí se čtenáři o své celoživotní kynologické know-how. Možná nakonec po čtyřnohém příteli zatouží i čtenář, který všechny ty radosti, útrapy a souznění s blízkou psí duší na vlastní kůži dosud nepoznal.

Egon: Děsná psina
„Jsem pes. Jmenuju se Egon. Jsem z Prahy. Jsem pašák. A krasavec. S úžasnym pohledem,“ tak po psovsku odštěkával na jaře ve videu na crowdfundingovém portálu Hithit herec Ondřej Pavelka úvodní věty z budoucí knížky, pro kterou její autorka Petra Baďurová hledala podporu. Literární projekt zaujal a veřejná sbírka rychle překročila stanovený cíl. Knížka nyní vychází pod názvem Egon: Děsná psina.

Jejím protagonistou i vypravěčem je jeden už hodně starý pes, německý ovčák, který ale „v Německu jaktěživo nebyl a ovce zná jen přes plot na chalupě“, kam jeho dvounohá smečka s oblibou prchá ze „zasmraděný metropole“. Egonův jazyk, perfektně odposlechnutý doma i od pejskařů na ulici, je nevyčerpatelným zdrojem zábavných dvojsmyslů i ironických postřehů, přesně cílených na každodenní radosti i strasti početné skupiny městských chovatelů psů. Jaké to asi je, být opečovávaným mazlíčkem v pražském bytě? Co by nám tak řekl na naši často přehnanou starostlivost, kdyby uměl mluvit? Považovali bychom ho stále za svého nejlepšího přítele?

Petra Baďurová, vystupující v knize v roli Egonovy přepečlivé paničky zvané panda, je odpůrkyní polidšťování psů a umí s notnou dávkou sebekritiky, nadsázky a humoru trefovat do vlastních řad. Psy i komunitu kolem nich zná opravdu dobře – je pejskařkou už půl století – a v příběhu vtipně zúročila své kynologické znalosti a zkušenosti, své úspěchy i nezdary ústící v poznání, že „pejskařina je čirý masochismus“.

Knížka vznikla na základě úspěšného fiktivního facebookového Egonova deníčku, který se před časem, během poslední roku života skutečného vlčáka Egona, rozrůstal den co den o jeho fotky, historky, vzpomínky a komentáře. Jedné noci však populární pejsek odešel „za duhový most“ a jeho smutnící panička slíbila tisícům jeho fanoušků, že o něm vydá knížku. Nyní ten slib plní. „Nechtěla jsem jen přesunout blog na papír. Chtěla jsem zaznamenat celých těch dvanáct let prožitých s Egonem, ale také zavzpomínat na jiné psy, moje předešlé i cizí, kteří prošli našimi životy a nikdy z nich nevymizí. A také vzdát hold všem lidem, kteří se ke zvířatům chovají hezky,“ říká autorka.

Novou knížku Egon: Děsná psina představila její autorka Petra Baďurová čtenářům poprvé 1. října 2019 na pražské Novoměstské radnici. Protagonistou i vypravěčem je jeden obyčejný pes s neobyčejným pohledem. Autorka knihy, vystupující v příběhu v roli Egonovy přepečlivé paničky zvané panda, psy i komunitu kolem nich dobře zná – je pejskařkou už půl století. Je odpůrkyní polidšťování psů a v příběhu vtipně zúročila své kynologické znalosti a zkušenosti, své úspěchy i nezdary ústící v poznání, že „pejskařina je čirý masochismus“. Umí s notnou dávkou sebekritiky, nadsázky, ironie a humoru trefovat do vlastních řad. Knížku vydalo pražské Nakladatelství Titanic v grafické úpravě Martina Hůly ze studia Carton Clan, který provedl sazbu, jak také jinak, písmem Baskerville.

Úvodní slovo na knižních křtinách přednesla nakladatelka a editorka knihy Yvonna Fričová, pak pohovořila i sama autorka. Místo šampaňského knížku pokřtily sliny německého ovčáka Harta Jipo-Me ze Záchranné brigády kynologů Praha, který se se svou majitelkou věnuje sportovní kynologii a záchranařině a předvedl divákům perfektní aport jednoho výtisku. Mezi kmotry knihy patří známý pražský veterinář, ortoped Lukáš Duchek, majitel kliniky Vetcentrum, kterému přirostl pes Egon pro jeho povahu k srdci: „Egon je nezapomenutelný, málokterý německý ovčák je taková povaha, jako byl on. Budu si ho pamatovat navždy,“ řekl při symbolickém přípitku. Mezi hosty byly i další známé osobnosti (např. herec Jiří Macháček, fotografové Miroslav Zajíc a Jiří Heller, hudebník Štěpán Markovič, výtvarnice Lucie Lomová či architektka Radomíra Sedláková), ale především spousta těch, kdo si bez psa neumějí představit svůj život a volný čas.

Na programu byly psí kousky dobrmanky Karin Antis, která se svou paničkou, několikanásobnou mistryní ČR v dogdancingu Šimonou Drábkovou získala vloni titul Champion of Dogdancing. Následovaly ukázky práce psovodů Ostrahy letiště Václava Havla s belgickými ovčáky malinois Dracem a Exem. Předvedli výcvik obrany v různých fázích přípravy, například cvičné zákusy do ochranného rukávu s různými zastrašujícími vlivy, trénink vyštěkání figuranta nebo jak pes dokáže ochránit svého psovoda před nečekaným napadením. Figurant se psům snažil práci všemožně ztížit, takže se nakonec na nádvoří i střílelo z poplašného revolveru.

„Kde jinde, než na Novoměstské radnici, kde mnoho let pracuji a mám to tam moc ráda, bych měla křest své první knížky udělat,“ říká autorka. „A ještě navíc se můj Egon narodil ve stejný den, 14. května, jako zakladatel radnice a Nového Města pražského král Karel IV.,“ dodává s úsměvem. „A nejen to,“ pokračuje: „Slavný vladař byl na svou dobu vysoký, mírně nahrbený a hlavu držel k jedné straně kvůli svým četným zraněním. Měl prý výrazný nos a velké podmanivé oči. Uměl číst a psát, což nebylo v té době u panovníků zrovna běžné. Založil nejen Nové Město pražské nebo hladovou zeď na Petříně, ale také hrad Karlštejn, kde coby náruživý lovec choval početnou smečku loveckých psů. Stejnou zálibu v honech i loveckých psech zdědil i jeho syn Václav IV., který je dokonce nechával spát ve své ložnici. Podle starých kronik jeden pes dokonce zardousil jeho mladičkou manželku Johanu Bavorskou, když v noci vstala a rámusila s nočníkem... Tohle by Egon neudělal, i když naši ložnici také miloval, ale jinak vidím samé podobnosti,“ směje se Petra Baďurová. „Na německého ovčáka byl hodně vysoký a po mnohých úrazech trochu pokulhával. Měl výraznou mordu a neodolatelný pohled. A psal si deník. Měl rád lesy v podhradí Karlštejna a jako správný Pražák se rád procházel po Karlově mostě, po Petříně i v parku na největším českém náměstí vedle Novoměstské radnice, nyní Karlově, ale kdysi nazývaném Dobytčí trh. A dobytek, na vesnických loukách, to bylo jeho! Ale nejvíc miloval labutě a venčení na smíchovské náplavce proti staroslavnému Vyšehradu. Na labutě si sice netroufl, ale jinak byl zdatný lovec krtků, myší, rejsků, čmeláků nebo chroustů. I jinak byl velkým gurmánem – stejně jako písař dvorní kuchyně Karla IV. Jindřich Náz, kterému ve 14. století patřila usedlost na králových vinicích v Košířích, později nazvaná Cibulka. Poblíž ní Egon dvanáct let bydlel a v tamním lesoparku proháněl psí slečny.“

Kniha o obyčejném psu s neobyčejným pohledem vydalo Nakladatelství Titanic v grafické úpravě Martina Hůly ze studia Carton Clan, který provedl sazbu, jak také jinak, písmem Baskerville. Brožura formátu 15 × 20 cm má 304 stran a obsahuje množství černobílých fotografií. Stojí 297 Kč.

Kontakt na autorku: petraegon@gmail.com
Kontakt na nakladatelství: titanic.n@gmail.com

O autorce:
Petra Baďurová (1964)
Dvanáct let byla skutečnou paničkou skutečného psa Egona. Tou v knize, které Egon říká panda, trochu je, a trochu není, jak už to v knížkách chodí. Je odpůrkyní polidšťování psů a ve svém rukopise s nadsázkou, humorem a pochopením zúročila půl století svých zkušeností nejen se psy, ale i s jejich majiteli.
Psi ji provázeli od dětství. Jsou jejím koníčkem. Vyhledávala je, vlastnila je, hlídala a cvičila je i mnohým přátelům. Nakonec založila úspěšný facebookový profil Egon – z mýho deníčku. Rozrůstal se den co den o fotky, historky a vzpomínky starého a už nemocemi zkoušeného německého ovčáka, až Egon jednou v noci odešel přes duhový most do psího nebe... Jeho panička tenkrát nad ránem v emocích sedla k počítači a slíbila fanouškům, kteří si oblíbili Egonův svérázný „psí“ styl vyprávění, že jeho příběh vydá knižně. Nyní ten slib plní a vzkazuje čtenářům: „Napsala jsem to nejen jako svoji vzpomínku na léta prožitá v radostech i strastech s mými psy, ale taky na památku všech těch čtyřnohých chlupatých bytostí, které tu s námi nějaký čas byly a prozářily náš život. Na oslavu těch, kteří si tu dosud radostně pobíhají. A na počest všech, kdo se ke zvířatům chovají hezky.“

Nakladatel: Titanic, první vydání 2019, brožura 15 × 20 cm, 304 stran, čb fotografie, 297 Kč
ISBN 978-80-86652-66-5
vychází 1. října 2019

---