PRAHA – Budoucnost ochrany lidských práv v České republice byla hlavním tématem 32. veřejného slyšení Senátu Parlamentu ČR, které se uskutečnilo 14. července 2026 ve Valdštejnském paláci. Diskuse se zaměřila především na důsledky přesunu lidskoprávních agend z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva a na otázku, zda nově nastavený systém zajistí dostatečnou koordinaci a ochranu práv občanů.

Veřejné slyšení zahájili předseda Senátu Miloš Vystrčil a předseda senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jiří Růžička.

Obavy z oslabení koordinace

Podle Jiřího Růžičky vyvolává přesun lidskoprávních agend řadu dosud nezodpovězených otázek.

„Lidská práva představují průřezovou oblast, kterou nelze jednoduše rozdělit mezi jednotlivá ministerstva. Je nezbytné zachovat účinnou koordinaci napříč státní správou, jasnou odpovědnost za plnění mezinárodních závazků České republiky i kvalitní odborné zázemí. Především však musí být zachována ochrana práv zranitelných skupin obyvatel,“ uvedl Růžička při zahájení veřejného slyšení.

Kritika způsobu změn

Zpravodajka veřejného slyšení, senátorka Miluše Horská, upozornila, že změny podle ní nebyly dostatečně připraveny ani projednány s odbornou veřejností. Vyjádřila obavy z rozpadu dlouhodobě budovaného systému spolupráce mezi státní správou, odborníky a neziskovým sektorem.

Podle ní lidskoprávní agenda zahrnuje širokou škálu oblastí – od práv dětí, osob se zdravotním postižením či národnostních menšin až po rovnost žen a mužů nebo problematiku závislostí – které často přesahují kompetence jednoho ministerstva.

Tři tematické bloky

Program veřejného slyšení byl rozdělen do tří částí.

V první části diskutovali odborníci o dopadech reorganizace na systém ochrany lidských práv. Vystoupili například místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová nebo zástupce veřejné ochránkyně práv Vít Alexander Schorm.

Schorm upozornil, že odborná i široká veřejnost byla podle něj postavena před hotové rozhodnutí, aniž bylo dostatečně vysvětleno, jak reorganizace přispěje ke kvalitnější ochraně lidských práv.

Druhý blok se věnoval spolupráci státu s odborníky z praxe a neziskovým sektorem. Diskutovalo se zejména o koordinaci politik v oblasti práv dětí, rovnosti žen a mužů nebo národnostních menšin.

Vystoupili například senátorka Adéla Sucharda Šípová, ministr spravedlnosti Jeroným Tejc a bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Laurenčíková označila plánovanou reorganizaci za krok zpět a varovala, že může oslabit přípravu systémových i legislativních změn a zkomplikovat spolupráci mezi jednotlivými resorty.

Třetí blok byl zaměřen na mezinárodní závazky České republiky v oblasti lidských práv a na plnění evropských standardů. Mezi řečníky byly například poslankyně Eva Decroix a odbornice na mezinárodní právo Veronika Bílková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Výzva k přehodnocení změn

Po skončení jednotlivých bloků následovala diskuse s účastníky veřejného slyšení.

Ve svém závěrečném shrnutí senátorka Miluše Horská uvedla, že řada vystupujících se shodovala na tom, že změny nebyly dostatečně připraveny ani projednány s odbornou veřejností. Za největší problém označili ztrátu nadresortní koordinace.

Podle Horské zazněl během slyšení také požadavek, aby byla lidskoprávní agenda vrácena zpět pod Úřad vlády. Tento podnět chce předat k dalšímu projednání.

Vyjádření předsedy Senátu

Na závěrečném tiskovém briefingu vystoupil také předseda Senátu Miloš Vystrčil, který kritizoval způsob, jakým byly změny podle jeho názoru provedeny.

Uvedl, že považuje za nepřijatelné, aby lidé dlouhodobě spolupracující se státem byli postaveni před hotovou věc bez předchozí komunikace. Zároveň upozornil, že témata jako rovnost žen a mužů, ochrana lidských práv nebo podpora zranitelných skupin přirozeně zasahují do působnosti více ministerstev, a proto podle něj vyžadují společnou koordinaci.

Agenda byla rozdělena mezi ministerstva

Od 1. července 2026 již agenda lidských práv, národnostních menšin, práv osob se zdravotním postižením, romských záležitostí, neziskových organizací či rovnosti žen a mužů nespadá pod Úřad vlády. O jejím rozdělení mezi jednotlivá ministerstva rozhodla vláda v polovině května letošního roku.

Veřejné slyšení Senátu ukázalo, že tento krok vyvolává rozdílné názory. Zatímco vláda reorganizaci prosazuje jako změnu kompetencí ve státní správě, část odborné veřejnosti i některých senátorů upozorňuje na možné oslabení koordinace a systémového přístupu k ochraně lidských práv.

Ondřej Š.

Zdroj, foto: https://30let.senat.cz/

---