Konference REVOLUCE V ANTI-AGINGU, kterou pořádala paní ředitelka společnosti VitaRegen Clinic Prague s.r.o., Mgr. Rýglová, nabídla inspirativní setkání s odborníky a nové pohledy na zdraví, vitalitu a aktivní dlouhověkost. Významným bodem programu byla přednáška Ing. Petra Havlíčka, jehož poznatky a doporučení budou představeny v tomto exkluzivním článku.

Dlouhověkost začíná nejen v těle, ale také v naší mysli

Když se řekne anti-aging, většina lidí si představí péči o pleť, kvalitní kosmetiku, zdravou výživu, pohyb nebo moderní metody, které mají pomoci zpomalit projevy stárnutí. Současný pohled na dlouhověkost je však mnohem širší. Stále větší pozornost se věnuje také duševnímu zdraví, zvládání stresu, kvalitě mezilidských vztahů a schopnosti udržovat psychickou rovnováhu.

Právě duševní zdraví bylo tématem přednášky Ing. Petra Havlíčka na konferenci REVOLUCE V ANTI-AGINGU, která se uskutečnila 13. října 2026 v Praze. Známý odborník na výživu a zdravý životní styl tentokrát obrátil pozornost k oblasti, která bývá v debatách o dlouhověkosti někdy opomíjena.

Přitom naše psychická pohoda ovlivňuje řadu každodenních rozhodnutí. Když jsme dlouhodobě pod tlakem, můžeme hůře spát, méně se pohybovat, nepravidelně jíst a zanedbávat vlastní potřeby. Naopak dostatek odpočinku, smysluplné vztahy a schopnost vyrovnávat se s náročnými situacemi mohou pomáhat udržovat zdravější životní návyky.

Jak tedy souvisí duševní zdraví s aktivní dlouhověkostí a co můžeme sami udělat pro to, abychom se cítili lépe nejen dnes, ale i v dalších desetiletích?

Ing. Petr Havlíček: Zkušenosti s výživou a zdravým životním stylem

Ing. Petr Havlíček patří mezi známé české odborníky na výživu a zdravý životní styl. Ve své profesní činnosti se dlouhodobě věnuje výživovému poradenství, práci s klienty a popularizaci poznatků o zdravém stravování.

Veřejnost ho zná především díky jeho působení v oblasti výživy, jeho přístup však zahrnuje širší souvislosti každodenního života. Zdraví totiž nelze oddělit od toho, jak pracujeme, odpočíváme, spíme, pohybujeme se a zvládáme psychickou zátěž.

Na konferenci REVOLUCE V ANTI-AGINGU se věnoval právě duševnímu zdraví. Toto téma do programu zaměřeného na dlouhověkost přirozeně zapadá. Pokud chceme zůstat dlouhodobě aktivní, nestačí sledovat pouze fyzické ukazatele. Důležité je také to, jak se cítíme, jak zvládáme každodenní povinnosti a zda máme dostatek prostoru pro regeneraci.

Dlouhověkost by neměla znamenat jen snahu prodloužit počet let života. Jejím smyslem je také usilovat o to, aby tyto roky byly co nejkvalitnější.

Chronický stres: Neviditelná zátěž moderního člověka

Stres je přirozenou součástí života. Pomáhá nám reagovat na nebezpečí, zvládat náročné úkoly a přizpůsobovat se změnám. Problém může nastat tehdy, když se organismus nedokáže dostatečně zotavit a psychická zátěž přetrvává dlouhou dobu.

Dlouhodobý stres může souviset s poruchami spánku, únavou, zhoršenou náladou, obtížemi se soustředěním i změnami stravovacích návyků. U některých lidí se mohou objevit také tělesné obtíže, například bolesti hlavy nebo svalové napětí.

Chronická stresová zátěž je spojována rovněž s vyšším rizikem některých zdravotních problémů. Je však důležité nepovažovat stres za jedinou příčinu nemocí. Zdraví ovlivňuje souhra genetických, biologických, psychologických i sociálních faktorů.

Pro člověka, který chce pečovat o své zdraví dlouhodobě, je proto užitečné naučit se rozpoznávat vlastní signály přetížení.

Může jít o opakovanou únavu, podrážděnost, problémy s usínáním, ztrátu zájmu o oblíbené činnosti nebo pocit, že ani po odpočinku nepřichází potřebná úleva.

Včasné rozpoznání těchto signálů nám může pomoci upravit každodenní režim, vyhledat podporu a zabránit tomu, aby se přetížení stalo dlouhodobou součástí života.

Spánek a regenerace: Čas, který tělo potřebuje

Jedním z nejdůležitějších faktorů fyzického i duševního zdraví je kvalitní spánek. Přesto ho mnoho lidí vnímá jako oblast, kterou lze snadno obětovat pracovním povinnostem, rodině nebo dalším aktivitám.

Nedostatek spánku však může ovlivňovat náladu, pozornost, paměť i schopnost zvládat stres. Dlouhodobé problémy se spánkem se navíc mohou vzájemně posilovat s psychickými obtížemi.

Základem je pravidelný režim, dostatečně dlouhý spánek a prostředí, které umožňuje nerušený odpočinek. Pomoci může také omezení kofeinu v pozdějších hodinách, klidnější večerní režim a menší vystavení intenzivnímu světlu před usnutím.

Potřeba spánku se liší podle věku a individuálních okolností. Většina dospělých potřebuje přibližně sedm až devět hodin za noc.

Pokud se člověk dlouhodobě budí unavený, často se v noci probouzí nebo má výrazné potíže s usínáním, je vhodné hledat příčinu a podle potřeby se poradit s lékařem.

V rámci longevity je spánek důležitý právě proto, že propojuje několik oblastí zdraví. Podporuje regeneraci, přispívá k psychické rovnováze a pomáhá vytvářet podmínky pro zvládání každodenní zátěže.

Výživa a psychická pohoda spolu souvisejí

Petr Havlíček je známý především svou prací v oblasti výživy. Také v souvislosti s duševním zdravím má stravování významné místo, protože mozek potřebuje pro svou činnost dostatek energie a nezbytných živin.

Základem je pestrý jídelníček obsahující zeleninu, ovoce, celozrnné potraviny, luštěniny, vhodné zdroje bílkovin a kvalitní tuky. Důležité je také dostatečně pít a přizpůsobit množství jídla individuálním potřebám.

Nepravidelné stravování, nadměrná konzumace alkoholu nebo dlouhodobě nevyvážený jídelníček mohou přispívat k problémům s energií a celkovou kondicí. Samotná změna stravy však není univerzálním řešením psychických obtíží.

V posledních letech se intenzivně zkoumá také propojení střevního mikrobiomu a mozku. Vědci se snaží lépe pochopit, jak mohou střevní mikroorganismy, nervový systém, imunitní procesy a metabolismus společně ovlivňovat lidské zdraví.

Výzkum této oblasti přináší zajímavé poznatky, ale zatím z něj nelze vyvozovat, že konkrétní potravina nebo doplněk stravy dokáže sám o sobě zajistit psychickou pohodu či zpomalit stárnutí.

Rozumný přístup proto spočívá především v dlouhodobě vyváženém jídelníčku a v řešení případných zdravotních problémů ve spolupráci s odborníky.

Pohyb jako podpora těla i mysli

Pravidelný pohyb patří k nejlépe prozkoumaným součástem zdravého životního stylu. Jeho přínos se netýká pouze svalů, kloubů a srdce, ale také psychické pohody.

Pohyb může pomáhat snižovat napětí, zlepšovat náladu a podporovat kvalitu spánku. Nemusí jít o náročný trénink ani o výkon, který člověka vyčerpá.

Pro mnoho lidí může být vhodným začátkem pravidelná procházka, jízda na kole, plavání, tanec nebo cvičení přizpůsobené jejich možnostem.

Důležitá je pravidelnost a výběr takové aktivity, která člověka baví a kterou může dlouhodobě zařadit do svého života.

Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým alespoň 150 až 300 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně, případně odpovídající množství intenzivnějšího pohybu. Doporučení je však třeba přizpůsobit zdravotnímu stavu a fyzickým možnostem každého člověka.

V kontextu dlouhověkosti nejde o to podávat každý den maximální výkon. Podstatnější je zachovat si pohyblivost, sílu, kondici a chuť zůstávat aktivní.

Mezilidské vztahy a pocit životního smyslu

Duševní pohodu ovlivňuje také prostředí, ve kterém žijeme, a kvalita našich vztahů. Možnost sdílet radosti i starosti s druhými lidmi může být důležitou oporou v náročných obdobích.

Osamělost a sociální izolace jsou naopak spojovány s horším zdravotním stavem a nižší kvalitou života. Neznamená to, že každý člověk potřebuje velký okruh přátel. Mnohem důležitější může být několik blízkých vztahů, ve kterých se cítí bezpečně a přijímaně.

Pro psychickou pohodu mohou být přínosné také koníčky, dobrovolnická činnost, vzdělávání nebo aktivity, které dávají každodennímu životu smysl.

Ve vyšším věku může být obzvlášť důležité udržovat kontakt s okolím, pokračovat v činnostech, které člověka těší, a hledat nové příležitosti k setkávání.

Aktivní dlouhověkost totiž není pouze otázkou laboratorních výsledků nebo biologického věku. Zahrnuje také možnost zůstat součástí společnosti, mít své zájmy a prožívat vztahy, které člověka obohacují.

Co můžeme pro své duševní zdraví udělat už dnes?

Péče o psychickou pohodu nemusí vyžadovat složité postupy ani zásadní životní změny. Často pomůže několik praktických kroků, které lze postupně začlenit do běžného dne.

• Dopřát si pravidelný spánek. Snažit se chodit spát a vstávat přibližně ve stejnou dobu.

• Zařadit přirozený pohyb. Vybrat si aktivitu odpovídající zdravotnímu stavu a fyzickým možnostem.

• Jíst pravidelně a pestře. Dbát na dostatek živin a nepodceňovat pitný režim.

• Najít si čas na odpočinek. Dopřát si během dne chvíle bez pracovních povinností a neustálého přísunu informací.

• Udržovat blízké vztahy. Věnovat čas rodině, přátelům a lidem, se kterými je nám dobře.

• Včas řešit dlouhodobé obtíže. Pokud stres, úzkost, smutek nebo problémy se spánkem přetrvávají, obrátit se na odborníka.

Důležité je také nepovažovat psychickou nepohodu za osobní selhání. Každý člověk prochází náročnými obdobími a někdy je k jejich zvládnutí potřebná odborná pomoc.

Péče o duševní zdraví není slabostí ani luxusem. Je přirozenou součástí péče o celkové zdraví.

REVOLUCE V ANTI-AGINGU: Zdraví jako propojený celek

Konference REVOLUCE V ANTI-AGINGU, kterou připravila Mgr. Renata Rýglová, ředitelka VitaRegen Clinic Prague s.r.o., nabídla širší pohled na možnosti zdravého stárnutí. Setkali se zde čeští i zahraniční odborníci, kteří se věnují různým aspektům dlouhověkosti, prevence a regenerace.

Vedle přednášky Ing. Petra Havlíčka o duševním zdraví se program věnoval také funkční medicíně, epigenetice, dýchání, spánku a regenerativní estetice. Mezi dalšími účastníky byli čestný host Mgr. Bc. František Knobloch, MD. Marcus Stanton ve své přednášce na konferenci REVOLUCE V ANTI-AGINGU přiblížil význam epigenetiky, vliv životního stylu na aktivitu našich genů a možnosti podpory zdravého stárnutí a dlouhověkosti.

Jednotlivá témata ukázala, že péče o zdraví zahrnuje mnoho vzájemně propojených oblastí. Žádná jednotlivá metoda nemůže nahradit komplexní přístup, který zohledňuje fyzické zdraví, psychickou pohodu, životní návyky i individuální potřeby člověka.

Závěr: Zdravě stárnout znamená pečovat o sebe jako o celek

Přednáška Ing. Petra Havlíčka na konferenci REVOLUCE V ANTI-AGINGU připomíná význam tématu, které by v diskusi o dlouhověkosti nemělo zůstávat stranou: duševního zdraví.

Zdravý životní styl není jen souborem pravidel, co jíst, kolik cvičit nebo jaké doplňky užívat. Je to také schopnost odpočívat, zvládat náročné situace, udržovat vztahy a věnovat pozornost vlastním potřebám.

Skutečným cílem longevity není pouze žít déle, ale prožít co nejvíce let v dobrém zdraví, s energií, duševní rovnováhou a radostí ze života.

Právě propojení fyzického a duševního zdraví může být jedním z důležitých kroků na cestě k aktivnímu a kvalitnímu stárnutí.

Poznámka redakce: Článek rozvíjí téma duševního zdraví v kontextu dlouhověkosti. Nejde o doslovný přepis přednášky. Pro přesné přiřazení jednotlivých výroků a konkrétních doporučení Ing. Petru Havlíčkovi je nutné vycházet z úplného zvukového či textového záznamu přednášky.

Redaktor: Ondřej Š.

Foto: Ondřej Š.