Magazín INSPIRACE

27.04.2023

Chřipka, zdánlivě nekonečná rýma a nakonec angína. Toto v zimě u svých dětí zaznamenal letos v Česku nejeden rodič. Samotní dětští lékaři marně vzpomínají, kdy se naposledy setkali s tak velkým množstvím infekcí. Děti podle nich mnohem častěji trpěly opakujícími se respiračními infekty a také angínami. Příčinou jsou podle nich pravděpodobně pandemické roky, během kterých se dětem v důsledku izolace málo „posilovala“ imunita, a také se zvýšila agresivita virů a bakterií. Dětem se sníženou imunitou tak lékaři doporučují například tzv. speleoterapii – pobyt v krasové jeskyni, který opakovaným respiračním infekcím pomáhá předcházet. I o tom se budou bavit dětští lékaři na VI. ročníku pediatrické konference Pohybem k životu, která startuje 27. dubna v Blansku.

Epidemie respiračních onemocnění v Česku vrcholila na přelomu loňského a letošního roku. V některých krajích se nemocnost podle údajů z hygienických stanic vyšplhala i přes 3 000 případů na 100 000 obyvatel, přičemž zasáhla především děti. „Situaci, která tady panovala v prosinci, opravdu nepamatuji. Kombinace epidemií chřipky, RS virů nebo covidu 19 představovala obrovský nápor, který, sice v menší míře, ale přetrvává dosud,“ říká MUDr. Hana Zmrzlá, dětská lékařka a primářka dětské léčebny v Ostrově u Macochy. Právě „její“ Jihomoravský kraj byl v rámci celého Česka epidemií stižen extrémně, na přelomu roku se nemocnost vyšplhala téměř ke 3 500 případů respiračních infekcí na 100 000 obyvatel a tento epidemický stav zde panoval ještě na začátku dubna. „Takové množství infekcí bych přičetla na vrub pandemickým rokům, kdy jsme používáním roušek sice zabránili šíření covidu, ale i dalších virů a bakterií. V kombinaci s izolací od kolektivů jsme tím přibrzdili tvorbu protilátek a nerozvíjeli si imunitní systém, aby dokázal bojovat s patogeny,“ říká MUDr. Kateřina Bednaříková, dětská lékařka a ředitelka organizace Jihomoravské dětské léčebny. Podle lékařů je však letošní sezóna specifická i výrazně zvýšeným výskytem bakteriálních onemocnění, hlavně angín. „To je další důvod, proč je tento rok opravdu nevídaný. Z mého pohledu je však kromě slabších imunitních reakcí důvodem i evoluce samotných bakterií. Angíny nyní nemají typické příznaky a pacienti často na léčbu antibiotiky nereagují dostatečně, přetrvává pozitivita streptokoků a infekce se vracejí,“ popisuje MUDr. Zmrzlá. Obavu jí dělá také narůstající rezistence bakterií – hlavně v důsledku současného nedostatku antibiotik a jejich omezeného výběru. Přestože lékaři věří, že imunitu dětí se opět podaří „vytrénovat“, na návrat do klidných předpandemických let podle nich úplně spoléhat nelze. Podle ní je důležité ve zbytku roku dětem imunitu posilovat, ať už zdravým životním stylem, dostatkem pohybu, nebo například otužováním. Jedním ze způsobů, jak pomoci dětem, které mají imunitu narušenou a vracejí se jim respirační infekce, je podle lékařů i dlouhodobý pobyt v krasových jeskyních, tzv. speleoterapie. Ta v Česku funguje přes 40 let a zakládá se na pobytu dětí v jeskyni, při kterém hrají hry, sportují nebo cvičí. „Při opakovaných pobytech v jeskyni a dodržování léčebného plánu pozorujeme již od začátku používání této terapie celkové posílení imunity dětí. Netrpí tolik akutními respiračními infekcemi, bývají méně nemocné a nepotřebují tolik léků,“ vysvětluje MUDr. Bednaříková. Pro tyto děti se počátkem března v Ostrově u Macochy otevřela nová léčebna v bezprostřední blízkosti krasové jeskyně, která se jako jediná v Česku využívá výhradně k léčebným účelům.
Konference Pohybem k životu startuje 27. dubna a končí 28. dubna 2023.

Děti zhubly až po návštěvě léčebny

Renata (46) z Olešnice vedla své tři děti k pohybu odmalička. Přesto se u nich postupně začala rozvíjet obezita. U nejstaršího Adama (18) začaly hodnoty na váze stoupat od 5. roku a ve 13 letech vážil při výšce 173 cm bezmála 100 kilogramů. Dietní opatření nepomáhala, a Renata mu proto na základě doporučení pediatričky domluvila pobyt v Dětské léčebně Křetín, kde se léčí děti s obezitou a nemocemi dýchacích cest. „Já sama jsem v léčebně byla jako dítě, ale měla jsem opačný problém – byla jsem příliš hubená. Se zařízením jsem měla dobré zkušenosti a doufala jsem, že v něm pomohou i Adamovi,“ říká Renata. Pobyt v dětské léčebně jejímu synovi opravdu prospěl a v Křetíně za tři týdny zhubl 5,5 kilogramů tuku. Váhový úbytek navíc Adama motivoval k dalšímu hubnutí a otevřel mu cestu ke zdravému životnímu stylu. „Trenéři v léčebně ho namotivovali ke cvičení a s fitness pokračoval i po návratu domů. Sestavil si provizorní tělocvičnu, kde pravidelně cvičí, kromě toho se zdravě stravuje a nekouří ani nepije,“ pochvaluje si změny Renata. S vyšší váhou bojovaly i její další děti – dcery Šárka (16) a Karolína (12). Jedním z důvodů je podle jejich matky nedostatek zájmových kroužků ve městě, kde žijí. „Je tu jen malá nabídka sportovního vyžití, a děti se tak k pohybu hůř motivují. Jako rodič toho s puberťáky moc nezmůžete,“ popisuje Renata. Obě dívky proto po konzultaci s dětskou lékařkou také navštívily léčebnu v Křetíně, a to hned dvakrát za sebou. Podle lékařů je totiž vhodné pobyt opakovat několikrát, aby si děti plně osvojily zásady zdravého životního stylu. Šárce pomohla nejvíce druhá návštěva léčebny, při které zhubla téměř 5 kilogramů. Váhu si od té doby drží na stejné úrovni. „Nejmladší Karolína měla jen nadváhu, ale kila strmě stoupala, proto také navštívila léčebnu. Od návratu se jí už téměř dva roky daří mít váhu v normálu. Často jezdí na kole nebo kolečkových bruslích, motivuje ji i starší bratr. V léčebně se současně léčila s respiračními obtížemi, často totiž trpěla infekcemi dýchacích cest,“ vysvětluje Renata. Návyky, které si děti z léčebny odnesou, se pak celá rodina snaží dodržovat také doma.

Obézních dětí přibývá, pomoci mohou léčebny
Tloušťka s sebou nese zdravotní komplikace

Pandemická omezení jsou tatam, sportovní kluby a kroužky „jedou“ naplno, ale dětí s nadváhou stále přibývá. Podle lékařů si totiž zlozvyky z dob lockdownů přenášejí do současnosti. Situace z roku 2021, kdy už každé čtvrté dítě v Česku trpělo nadváhou, se tak nelepší, ba dokonce zhoršuje. Navíc neplatí rčení, že děti z tloušťky „vyrostou“, naopak si zakládají na celou řadu zdravotních komplikací, jako je například vysoký krevní tlak nebo cukrovka. Obézním dětem přitom často stačí jen ukázat, jak zdravěji žít, podle odborníků se jim totiž ve vlastních rodinách takového vzoru nedostává. Prvním krokem ke změně může být pobyt v dětské léčebně, kde kromě toho, že zhubnou, získají děti od specialistů i lepší informace. I o tom budou diskutovat dětští lékaři na VI. ročníku pediatrické konference Pohybem k životu, která startuje 27. dubna v Blansku.

Nárůst počtu obézních dětí se nedaří zastavit. Fakt, že už více než rok mohou děti opět sportovat bez omezení, na tom nic nezměnil. „Nejčerstvější data stále představuje studie Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost z roku 2021, podle které má problémy s váhou asi 26 % dětí, obézních je pak 16 %. Nicméně z naší praxe nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla lepšit, spíše naopak,“ říká organizátorka odborné konference v Blansku MUDr. Kateřina Bednaříková, pediatrička a ředitelka Dětské léčebny Křetín, která se specializuje na léčbu obezity. Znepokojující je však podle ní především tempo, jakým obézní děti přibývají – v roce 2016 jich trpělo obezitou „jen“ 10,3 %. U řady dětí „dědictví“ pandemie navíc stále přetrvává. „Děti získaly kila navíc i kvůli tomu, že měly doma neustále přístup k jídlu, a ztratily tak jakýkoliv režim. Mnohé se také naučily takzvaně zajídat nudu a podle slov rodičů se řadě z nich bohužel nedaří tyto zvyky odstranit a znovu nějaký režim nastavit,“ říká PhDr. Veronika Koch Ondrová, psycholožka v Dětské léčebně Křetín, která bude na konferenci přednášet. Nebylo tak podle ní výjimkou, že děti během pandemických roků přibraly i 15–20 kilogramů. Přestože v tomto období obézních dětí přibývalo více, je to podle lékařů spíše vyvrcholení dlouhodobého trendu. „Děti mají dlouhodobě vyšší příjem kalorií než jejich výdej. To vede k rozvoji nadváhy a později obezity. Jsou také zvyklé více mlsat, jíst mezi hlavními jídly a často se stravovat v různých fast foodech. Obrovskou porci kalorií mají na svědomí také slazené nápoje nebo energetické drinky,“ vypočítává MUDr. Bednaříková. Dětskou obezitu podle ní rozhodně nelze brát na lehkou váhu, protože s sebou nese řadu zdravotních rizik. „Je to například vysoký krevní tlak, u velmi obézních dětí se objevuje cukrovka 2. typu. Obezita také představuje enormní zatížení kloubů, což s sebou přináší nejrůznější ortopedické problémy. Obézní děti více trpí například respiračními infekty nebo se u nich častěji vyskytuje astma,“ varuje MUDr. Bednaříková. Příčina narůstajícího problému je podle odborníků v rodině. „Rodiče by se měli snažit děti zapojit do vhodných aktivit a najít udržitelný režim, který jejich potomkům pomůže mít váhu pod kontrolou. Pokud se to nepodaří, tak se nám děti do léčebny vrací, a často ve výrazně horším stavu, než od nás odjely,“ říká PhDr. Koch Ondrová. Není podle ní výjimkou, že dospívající klienti léčebny mají přes 100 kilogramů. „Zároveň je důležité, aby rodiče byli dětem vzorem a žili tak, jak si přejí, aby žilo jejich dítě. Aby mu ukázali, že zdravý životní styl je normální, ať už se to týká jídla, nebo pohybu,“ doplňuje. Pokud už si rodiče opravdu neví rady, může jim ve správném nastavení zdravějšího režimu pro děti pomoci právě ozdravný pobyt v dětské léčebně. „Dětem ukážeme, jak by se měly stravovat, tedy pravidelně a vícekrát denně, a také jim představíme základy zdravé výživy. Léčebna také předvede možnosti pohybu. Ukážeme jim, že to není jen o monotónním cvičení nebo chození na procházky, ale že si mohou pohyb zpříjemnit například hledáním kešek nebo jízdou na koloběžce,“ říká MUDr. Bednaříková. V léčebně se podle ní dětem obvykle podaří za 4 týdny zhubnout přibližně 7 kilogramů, ale především se metabolismus nastartuje a dítě může pokračovat v domácím prostředí. „Tam je samozřejmě klíčová následná podpora rodičů a také spolupráce praktického lékaře, který sleduje pokrok,“ uzavírá lékařka. Konference startuje 27. dubna a končí 28. dubna 2023.