O trombóze se často mluví především v souvislosti se staršími lidmi. Krevní sraženina se však může vytvořit i u mladé ženy. Její riziko se navíc v průběhu života mění a ovlivnit ho mohou například hormonální antikoncepce, těhotenství, období po porodu, kouření, obezita, operace nebo dlouhodobá nehybnost.

Trombóza přitom většinou nevzniká kvůli jediné příčině. Často jde o souhru několika rizikových faktorů.

Co je vlastně trombóza?

Srážení krve je přirozený a důležitý proces. Pomáhá organismu zastavit krvácení například při poranění.

Problém nastává tehdy, když se krevní sraženina vytvoří uvnitř žíly a začne bránit normálnímu průtoku krve. Nejčastěji vzniká v hlubokých žilách dolní končetiny nebo pánve. Hovoříme o hluboké žilní trombóze.

Nebezpečí spočívá v tom, že se část sraženiny může uvolnit a krevním řečištěm doputovat do plic. V takovém případě může dojít k plicní embolii, která může být život ohrožující.

Hluboká žilní trombóza a plicní embolie se společně označují jako žilní tromboembolismus neboli VTE.

Hormonální antikoncepce riziko zvyšuje, ale absolutní riziko zůstává u mladých zdravých žen nízké

U mladých zdravých žen je žilní tromboembolismus poměrně vzácný. Riziko se však zvyšuje například při užívání některých forem hormonální antikoncepce.

U kombinované hormonální antikoncepce je podle odborných údajů relativní riziko VTE přibližně třikrát až čtyřikrát vyšší než u žen, které ji neužívají. To ale neznamená, že se u každé uživatelky trombóza objeví. U zdravých mladých žen zůstává absolutní riziko nízké.

„Informace, že kombinovaná antikoncepce zvyšuje riziko trombózy, může znít hrozivě. Je ale důležité rozlišovat mezi relativním nárůstem a absolutním rizikem, které u zdravé mladé ženy zůstává nízké,“ vysvětluje gynekoložka MUDr. Barbora Fučeková z centra prenatální péče a genetiky PRENET.

Smyslem proto není ženy od hormonální antikoncepce odrazovat. Důležité je individuální posouzení vhodnosti konkrétní metody s ohledem na zdravotní stav a osobní i rodinnou anamnézu.

Těhotenství patří mezi období se zvýšeným rizikem

Těhotenství přináší do organismu řadu přirozených změn. Krev se během něj snadněji sráží, což je mimo jiné příprava těla na porod a případnou krevní ztrátu.

Současně rostoucí děloha může zpomalovat návrat krve z dolních končetin.

Riziko žilního tromboembolismu je proto v těhotenství přibližně pětkrát vyšší než u žen, které těhotné nejsou.

Zvýšené riziko přetrvává také po porodu. V šestinedělí je nejvyšší zejména v prvních týdnech a následně postupně klesá. Mírně zvýšené může být ještě několik měsíců po porodu.

To neznamená, že by se těhotné ženy měly trombózy obávat při každém otoku nohou. Je ale důležité znát varovné příznaky a případné rizikové faktory konzultovat s lékařem.

Jeden univerzální test na trombózu neexistuje

Riziko vzniku trombózy mohou ovlivňovat vrozené i získané faktory.

Mezi vrozené patří například některé trombofilní mutace. Mezi získané rizikové faktory se řadí mimo jiné:

• vyšší věk,
• obezita,
• kouření,
• těhotenství a šestinedělí,
• některé formy hormonální léčby,
• nádorová onemocnění,
• chirurgické zákroky,
• úrazy,
• dlouhodobá nehybnost,
• dříve prodělaná trombóza.

Jednotlivé faktory se mohou navzájem kombinovat. Několikahodinová cesta autem proto představuje jinou situaci pro zdravou mladou ženu než například pro ženu krátce po porodu, po operaci nebo s předchozí trombózou.

Rodinná anamnéza může být důležitá

Při posuzování rizika se lékař zajímá také o to, zda žena nebo její blízcí příbuzní v minulosti trombózu prodělali.

„Pokud žena sama prodělala trombózu nebo pokud se u jejího blízkého příbuzného trombóza objevila již v mladém věku, měla by tuto skutečnost zmínit před nasazením hormonální antikoncepce, při plánování těhotenství i při úvaze o hormonální léčbě v menopauze,“ říká MUDr. Fučeková.

Neexistuje přitom jednoduchý krevní test, který by každé ženě spolehlivě řekl, jaké bude její celoživotní riziko trombózy.

Vyšetření vrozených trombofilií se proto běžně neprovádí plošně u všech žen například před zahájením kombinované antikoncepce. Smysl může mít především v konkrétních situacích, kdy k němu vede osobní nebo rodinná anamnéza a výsledek může ovlivnit další postup.

Otok jedné nohy není radno přehlížet

Hluboká žilní trombóza nemusí mít vždy výrazné příznaky. Pokud se však objeví, může jít například o:

• nově vzniklý otok jedné nohy,
• bolest nebo citlivost bez zjevného poranění,
• zvýšenou teplotu kůže,
• zarudnutí nebo jinou změnu barvy kůže.

Typické je, že potíže postihují především jednu končetinu.

Samotné příznaky ale trombózu nepotvrdí ani bezpečně nevyloučí. Podobné obtíže mohou mít i jiné příčiny.

„Nově vzniklý otok jedné nohy provázený bolestí, citlivostí, zvýšenou teplotou nebo změnou barvy kůže je důvodem co nejdříve vyhledat lékaře. Trombózu nelze bezpečně potvrdit ani vyloučit doma,“ upozorňuje MUDr. Fučeková.

Náhlá dušnost? Nečekejte

Zvláštní pozornost vyžadují příznaky, které mohou souviset s plicní embolií.

Náhlá dušnost, bolest na hrudi, která se zhoršuje při nádechu, vykašlávání krve, výrazně zrychlený či nepravidelný tep, motání hlavy nebo kolaps mohou být známkou závažného stavu.

V takové situaci je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Při závažných nebo rychle se zhoršujících příznacích je namístě volat zdravotnickou záchrannou službu.

Co může žena udělat pro prevenci?

Ne všechna rizika trombózy lze ovlivnit. Některé základní návyky však mohou pomoci:

Hýbejte se. Pravidelný pohyb podporuje správný krevní oběh.

Neseďte dlouhé hodiny bez přestávky. Při delší cestě je vhodné pravidelně rozhýbat nohy a podle možností se přibližně každou jednu až dvě hodiny projít.

Nekuřte. Kouření patří mezi významné rizikové faktory celé řady kardiovaskulárních onemocnění.

Udržujte přiměřenou tělesnou hmotnost. Obezita může riziko žilního tromboembolismu zvyšovat.

Informujte lékaře o své anamnéze. Pokud jste v minulosti prodělala trombózu nebo se vyskytla u blízkého příbuzného v mladém věku, je důležité tuto informaci sdělit lékaři.

Trombóza není důvod k panice, ale k informovanosti

Těhotenství, hormonální antikoncepce ani cestování samy o sobě neznamenají, že žena trombózu dostane. Významnou roli hraje celkový zdravotní stav a kombinace rizikových faktorů.

Důležité proto není žít ve strachu z každého možného rizika, ale znát svou osobní a rodinnou anamnézu, probrat vhodnou antikoncepci či hormonální léčbu s lékařem a umět rozpoznat varovné příznaky.

A především: pokud se objeví náhlá dušnost, bolest na hrudi, kolaps nebo jiný příznak, který může znamenat plicní embolii, není čas čekat, zda potíže samy odezní.

U trombózy může včasné rozpoznání a léčba sehrát zásadní roli.

Zdroj, foto: centrum prenatální péče a genetiky PRENET.

Redaktor: Ondřej Š.