Rakovina slinivky břišní patří mezi nejzávažnější onkologická onemocnění. Často se dlouho vyvíjí bez výrazných příznaků a bývá odhalena až v pokročilém stadiu, kdy jsou možnosti léčby omezené. Vědci však přicházejí s novými přístupy, které by mohly dosavadní prognózu pacientů změnit. Naději přináší především cílená léčba, experimentální vakcíny i nové kombinace léčiv.

Rakovina slinivky břišní představuje pro současnou medicínu jednu z největších výzev. Každoročně zasáhne tisíce lidí a pro pacienty i jejich rodiny znamená mimořádně náročný boj. Přesto se objevují nové vědecké poznatky, které naznačují, že ani u tohoto agresivního nádoru nemusí být možnosti léčby vyčerpány.

Na nejnovější pokroky upozorňují čeští gastroenterologové u příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá na 19. listopadu. Výzkum se zaměřuje nejen na účinnější léčbu již vzniklého nádoru, ale také na možnosti, jak jeho vzniku v budoucnu předcházet.

Nový lék může prodloužit život pacientů téměř dvojnásobně

Jedním z nejslibnějších směrů současného výzkumu je cílená léčba pomocí účinné látky daraxonrasib. Ta se zaměřuje na bílkovinu, která u většiny nádorů slinivky hraje zásadní roli v nekontrolovaném množení nádorových buněk.

Právě tato molekulární cesta představuje pro vědce důležitý cíl. Pokud se podaří její aktivitu zablokovat, může se zpomalit růst nádoru a prodloužit život pacienta.

„Zatím nejdál je lék na bázi účinné látky daraxonrasib. Ten cíleně blokuje bílkovinu, která u většiny nádorů slinivky břišní funguje jako zaseknutý plynový pedál a podporuje nekontrolovaný růst buněk. Tento lék se zatím nasazoval lidem ve IV., metastatickém stadiu. V klinické fázi prodloužil medián dožití pacientů z 6,7 měsíce při standardní chemoterapii na 13,2 měsíce, tedy téměř dvojnásobně,“ vysvětluje prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.

Podle uvedených informací schválil lék 26. srpna 2026 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Evropská agentura pro léčivé přípravky doporučila jeho schválení pro evropské pacienty. Nyní se čeká na rozhodnutí Evropské komise.

Dostupnost v České republice bude záviset také na stanovení ceny a podmínek úhrady zdravotními pojišťovnami.

„Dostupnost v Česku bude záviset také na stanovení ceny a úhrady. Lék je drahý a cena se pohybuje kolem milionu korun na jednoho pacienta za měsíc,“ doplňuje prof. Urban.

Experimentální vakcína: Budoucnost může patřit také prevenci

Ještě odvážnější vizi představuje vývoj experimentální vakcíny, která by v budoucnu mohla pomáhat předcházet samotnému vzniku rakoviny slinivky.

Američtí vědci z Johns Hopkins University zkoumají očkovací látku, která má naučit imunitní systém rozpoznat a zničit nebezpečné buňky ještě předtím, než se z nich vyvine zhoubný nádor.

Výzkum se zaměřuje na změny v genu KRAS. Ty se vyskytují u více než 90 procent nádorů slinivky břišní a představují jeden z klíčových mechanismů jejich vzniku a rozvoje.

První výsledky jsou povzbudivé. V klinické studii fáze I vyvolala experimentální vakcína imunitní odpověď u 18 z 20 účastníků, kteří měli dědičnou predispozici a změnu na slinivce zjištěnou zobrazovacím vyšetřením.

Znamená to, že by se v budoucnu mohlo podařit chránit alespoň část lidí s výrazně zvýšeným rizikem onemocnění.

„Výsledky jsou povzbudivé, ale preventivní účinek musí ověřit větší studie s delším sledováním. Pokud by se však účinnost látky prokázala, pak by mohla pomáhat především lidem s vysokým dědičným rizikem onemocnění. Umím si představit, že by z ní v budoucnosti profitovali například ti, které v rámci programu cíleného vyhledávání karcinomu pankreatu pravidelně vyšetřujeme,“ vysvětluje prof. Urban.

Je však důležité zdůraznit, že jde zatím o experimentální přístup. Vakcína není běžně dostupnou prevencí a její skutečnou účinnost bude nutné potvrdit dalšími klinickými studiemi.

Španělští vědci hledají další cestu, jak nádor zastavit

Další zajímavý směr výzkumu představuje práce týmu Mariana Barbacida z madridského Národního centra pro výzkum rakoviny.

Španělským vědcům se podařilo kombinací tří látek – daraxonrasibu, afatinibu a experimentální látky SD36 – dosáhnout ústupu nádorů u některých laboratorních myší.

Výsledky naznačují, že kombinace různých léčebných mechanismů by mohla být jednou z cest, jak překonat odolnost nádorových buněk vůči dosavadní léčbě.

Předčasný optimismus však není na místě. Úspěch v laboratorním prostředí ani u zvířat automaticky neznamená, že bude stejná léčba bezpečná a účinná také u člověka.

„Výsledek u zvířat ale ještě nezaručuje účinnost ani bezpečnost u člověka. Před případným použitím této kombinace u pacientů bude nutný další vývoj a klinické ověření,“ upozorňuje prof. MUDr. Ilja Tachecí, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.

Zrádná nemoc, která se dlouho nemusí projevit

Jedním z největších problémů rakoviny slinivky je skutečnost, že v počátečních fázích často nezpůsobuje žádné nápadné obtíže. Pacient tak nemusí dlouhou dobu tušit, že se v jeho těle rozvíjí závažné onemocnění.

Právě pozdní odhalení je jedním z důvodů, proč lze nádor chirurgicky odstranit pouze u menší části nemocných.

Lékaři proto upozorňují na příznaky, které by lidé neměli přehlížet. Patří mezi ně především:

• Nově vzniklá žloutenka.

• Nevysvětlitelné a nechtěné hubnutí.

• Přetrvávající bolesti břicha.

• Bolesti vystřelující do zad.

• Nově vzniklá cukrovka po padesátém roce života, zejména pokud ji doprovází nechtěný úbytek hmotnosti.

„Neměli bychom podceňovat nově vzniklou žloutenku, nevysvětlitelné hubnutí ani přetrvávající bolesti břicha či zad. S lékařem je vhodné probrat také nově vzniklou cukrovku po padesátce, zvláště při současném nechtěném hubnutí. U naprosté většiny pacientů však cukrovka není způsobena nádorem,“ upozorňuje prof. Tachecí.

Při výskytu podobných obtíží je důležité vyhledat lékaře a nechat jejich příčinu odborně vyšetřit. Samotné příznaky samozřejmě ještě neznamenají, že se jedná o nádorové onemocnění.

Kdo by měl věnovat prevenci zvýšenou pozornost?

Zvláštní pozornost by měli věnovat svému zdraví lidé, u nichž se rakovina slinivky břišní opakovaně vyskytla v rodině, případně ti, kteří jsou nositeli dědičné genetické mutace zvyšující riziko tohoto onemocnění.

Právě u těchto osob může být vhodné pravidelné sledování ve specializovaném centru. O možnosti preventivních vyšetření by se měli poradit se svým lékařem.

Riziko vzniku rakoviny slinivky lze zároveň snižovat zdravějším životním stylem. Významnou roli hraje především nekouření a udržování přiměřené tělesné hmotnosti.

Rakovina slinivky v Česku: Každý rok tisíce nových případů

Čísla ukazují, proč je výzkum nových léčebných možností tak důležitý. V České republice lékaři každoročně diagnostikují rakovinu slinivky přibližně 2 500 lidem.

Podle údajů Českého statistického úřadu zemřelo v roce 2024 na zhoubný nádor slinivky břišní celkem 2 351 osob.

Nové cílené léky, výzkum experimentálních vakcín a hledání účinnějších kombinací léčiv dávají naději, že se v budoucnu podaří změnit dosavadní pohled na toto závažné onemocnění.

Cesta od prvních slibných výsledků k běžně dostupné léčbě však bývá dlouhá. Každý úspěšný klinický výzkum, každé nové poznání a každá možnost včasného odhalení nádoru mohou znamenat další šanci pro pacienty, kteří dnes čelí jedné z nejtěžších diagnóz.

Naděje tak nepřichází pouze v podobě nových léků. Přináší ji také věda, prevence a především možnost zachytit nemoc dříve, než dostane příležitost naplno udeřit.

Zdroj: Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP, vyjádření odborníků FN Olomouc a FN Hradec Králové.