Prevence civilizačních onemocnění: co můžeme ovlivnit sami?

Moderní medicína dokáže léčit stále více nemocí. Přesto zůstává jedním z nejúčinnějších nástrojů ochrany zdraví něco, co máme do značné míry ve vlastních rukou – prevence.

Naše zdraví totiž nevytváří pouze návštěva lékaře, výsledek laboratorního vyšetření nebo předepsaný lék. Významnou roli hraje také to, jak se stravujeme, kolik se během dne pohybujeme, jak dlouho sedíme, zda kouříme, kolik alkoholu konzumujeme a zda věnujeme pozornost varovným signálům svého těla.

Podle Světové zdravotnické organizace jsou nezdravá strava, nedostatek pohybu, kouření, škodlivé užívání alkoholu a nadváha významnými rizikovými faktory řady chronických neinfekčních onemocnění. Patří mezi ně zejména kardiovaskulární onemocnění, diabetes 2. typu a některá nádorová onemocnění.

Zdravý jídelníček nemusí být složitý

Zdravá výživa není o jedné „zázračné“ potravině ani o krátkodobé dietě. Základem je dlouhodobě pestrý a vyvážený jídelníček.

WHO doporučuje stavět jídelníček především na minimálně zpracovaných potravinách. Důležité místo v něm mají zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy a kvalitní zdroje bílkovin. U dospělých doporučuje WHO alespoň 400 gramů ovoce a zeleniny denně a dostatečný příjem přirozeně se vyskytující vlákniny.

Naopak je vhodné omezovat potraviny s vysokým obsahem volných cukrů, soli, nasycených tuků a dalších složek, jejichž nadměrná konzumace může dlouhodobě přispívat ke zdravotním problémům.

Pozornost bychom měli věnovat také soli. WHO doporučuje dospělým přijímat méně než 5 gramů soli denně. Nadměrný příjem soli souvisí zejména se zvýšeným krevním tlakem, který patří mezi významné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění.

Pohyb je jedním z nejjednodušších „léků“

Pravidelný pohyb není určen pouze sportovcům. Za fyzickou aktivitu se počítá také svižná chůze, jízda na kole, plavání, práce na zahradě, tanec nebo chůze do schodů.

WHO doporučuje dospělým alespoň 150–300 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně, případně 75–150 minut intenzivní aktivity. Součástí týdne by mělo být také posilování hlavních svalových skupin nejméně dvakrát týdně.

Důležité přitom není pouze „odcvičit“ doporučený počet minut. Stejně významné je omezovat dlouhé období bez pohybu.

Pokud člověk několik hodin denně sedí u počítače, může být velmi užitečné pravidelně vstát, projít se, protáhnout se nebo část pracovních povinností vyřídit ve stoje. I malé změny mohou být při dlouhodobém opakování významné.

Srdce a cévy potřebují naši pozornost

Kardiovaskulární onemocnění patří celosvětově mezi hlavní příčiny úmrtí. Dobrou zprávou je, že řadu jejich rizikových faktorů lze ovlivnit.

Významnou roli hraje krevní tlak, hladina krevních tuků, hladina glukózy, tělesná hmotnost, kouření, strava a pohyb. Pravidelné preventivní kontroly proto nejsou formalitou. Mohou odhalit problém ještě v době, kdy člověk nemá žádné výrazné obtíže.

Prevence přitom neznamená žít v neustálém strachu z nemoci. Znamená včas zjistit, jak na tom jsme, a případně upravit to, co můžeme ovlivnit.

Prevence se týká i nádorových onemocnění

Také u nádorových onemocnění má prevence významné místo. Podle WHO lze část nádorových onemocnění preventivními opatřeními ovlivnit. Mezi důležité kroky patří nekouřit, udržovat zdravou tělesnou hmotnost, pravidelně se pohybovat, zdravě se stravovat, omezovat alkohol a chránit se před nadměrným UV zářením. Význam má také očkování proti některým infekcím, které mohou vést ke vzniku nádorových onemocnění.

Neméně důležitý je screening a včasné vyšetření podezřelých příznaků. Prevence totiž není pouze otázkou životního stylu, ale také odpovědného přístupu k vlastnímu zdraví.

Zdraví není soutěž

Jedním z problémů současnosti je množství protichůdných rad. Jeden den se dozvíme, že určitá potravina je téměř zázračná, další den je označována za škodlivou. Podobně se střídají nejrůznější diety, detoxikační kúry a výživové trendy.

Odborná medicína je však založena především na důkazech, nikoli na módních trendech.

Zdravý životní styl nemusí znamenat dokonalost. Důležitější je dlouhodobá udržitelnost. Není nutné změnit celý život ze dne na den. Mnohem realističtější je začít postupně – přidat zeleninu k jednomu jídlu denně, chodit více pěšky, omezit slazené nápoje, méně solit, pravidelně spát a nezanedbávat preventivní prohlídky.

Malé kroky, velký význam

Prevence není jednorázové rozhodnutí. Je to soubor každodenních rozhodnutí, která se postupně sčítají.

Dát si místo sladkého nápoje vodu. Jít pěšky místo krátké jízdy autem. Přidat zeleninu nebo luštěniny. Přestat kouřit. Věnovat pozornost krevnímu tlaku. Neodkládat preventivní vyšetření. Najít pohyb, který člověka baví a který dokáže dlouhodobě zařadit do svého života.

Právě v tom spočívá skutečná síla prevence.

Zdraví totiž není něco, o co se staráme až ve chvíli, kdy se objeví problém. Je to hodnota, kterou budujeme každý den.

Co můžeme pro své zdraví udělat už dnes?

• Zařadit více zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných potravin.
• Omezit nadbytek soli, volných cukrů a vysoce průmyslově zpracovaných potravin.
• Pravidelně se hýbat a přerušovat dlouhé sezení.
• Nekouřit a alkohol konzumovat s rozvahou.
• Udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost.
• Chodit na preventivní lékařské prohlídky.
• Neignorovat dlouhodobé nebo neobvyklé zdravotní potíže.
• Vybírat informace o zdraví z důvěryhodných odborných zdrojů.

Odborný zdroj: Světová zdravotnická organizace (WHO). Doporučení vycházejí z aktuálních materiálů WHO k výživě, pohybové aktivitě, kardiovaskulárním a nádorovým onemocněním.