Představte si, že přijdete k lékaři a nemusíte s sebou nosit žádné staré lékařské zprávy, výsledky laboratorních vyšetření ani papírové žádanky. Lékař si potřebné informace oprávněně zobrazí elektronicky. Stejně tak může specialista po vyšetření předat informace vašemu praktickému lékaři, aniž byste museli sami přenášet dokumentaci z jedné ordinace do druhé.

Právě tímto směrem se české zdravotnictví postupně vydává. Cílem digitalizace je, aby mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními cestovala především data, nikoli pacient s hromadou dokumentů.

Elektronická žádanka už není jen plán

Jedním z důležitých prvků digitalizace jsou eŽádanky. Ty umožňují elektronické vystavení, předání, zpracování a sledování žádanky mezi zdravotnickými poskytovateli. Pacient může mít přehled o své žádance prostřednictvím Národního portálu elektronického zdravotnictví nebo aplikace EZKarta.

Elektronická žádanka může být opatřena také unikátním kódem nebo QR kódem. Pacient tak nemusí nutně dostávat do ruky klasický papírový formulář.

Pro pacienta to může znamenat méně telefonování, méně přepisování údajů a především menší riziko, že se důležitý dokument cestou mezi ordinacemi ztratí.

Pacient získá lepší přehled o svých zdravotních údajích

Digitalizace ale není pouze o elektronických žádankách. Český systém elektronického zdravotnictví počítá s postupným zpřístupňováním zdravotních údajů pacientům a s jejich bezpečnou výměnou mezi oprávněnými zdravotnickými subjekty.

Od ledna 2026 funguje Národní portál elektronického zdravotnictví, jehož cílem je mimo jiné umožnit pacientům bezpečný přístup k elektronickým zdravotním službám, například k eŽádankám a zásilkám zdravotnické dokumentace.

Součástí systému je také Kmenový registr pacientů, jehož úkolem je zajistit jednoznačnou identifikaci pacienta a propojení údajů mezi jednotlivými poskytovateli zdravotní péče.

To může být významné zejména pro lidi, kteří navštěvují více specialistů. Praktický lékař, diabetolog, kardiolog nebo jiný specialista totiž často potřebují znát výsledky vyšetření, která provedl někdo jiný.

Méně opakovaných vyšetření?

Právě zde může digitalizace přinést pacientům velmi praktický přínos.

Pokud budou mít oprávnění lékaři rychle a bezpečně k dispozici potřebné výsledky, může se snížit počet situací, kdy je stejné vyšetření prováděno znovu pouze proto, že předchozí výsledek není v dané ordinaci dostupný.

Neznamená to samozřejmě, že se žádná vyšetření nebudou opakovat. Lékař může nové vyšetření požadovat z medicínských důvodů, například pokud potřebuje aktuální výsledek. Rozdíl ale může být v tom, že nebude muset vyšetření opakovat jen kvůli chybějícím informacím.

Velká změna čeká také ordinace

Digitalizace však nebude pouze otázkou nových aplikací pro pacienty. Významnou část práce bude muset odvést také samotný zdravotnický sektor.

Ordinace budou potřebovat odpovídající počítačové vybavení, aktualizovaný software, bezpečné připojení a systém pro zálohování dat. Důležité bude také proškolení pracovníků.

Zdravotnická data totiž patří mezi mimořádně citlivé informace. S rostoucím množstvím elektronicky dostupných údajů proto roste význam kybernetické bezpečnosti, kontroly přístupů a bezpečného zálohování.

Český systém počítá také s elektronickým žurnálem činností, který zaznamenává například přístupy ke zdravotnickým údajům. Pacient tak má mít možnost zjistit, kdo a kdy s jeho údaji pracoval.

Soukromí zůstává zásadní

Pro pacienty může být digitalizace pohodlnější, zároveň ale přináší důležitou otázku: Kdo vlastně může moje zdravotní údaje vidět?

Odpověď nemá být „kdokoli“. Přístup ke zdravotním údajům musí být řízen podle oprávnění a jednotlivé operace mají být dohledatelné. Systém žurnálu činností má právě umožnit kontrolu nad tím, kdo k údajům přistupoval.

Ochrana soukromí proto bude jedním z klíčových témat celé digitalizace.

Peníze budou potřebovat také malé ordinace

Na technologickou změnu se ovšem musí připravit nejen velké nemocnice, ale také praktičtí lékaři, ambulantní specialisté, gynekologové nebo stomatologové.

Právě zde upozorňuje Koalice soukromých lékařů na finanční náročnost celého procesu. Podle zástupců ambulantního sektoru mohou být náklady na modernizaci technického vybavení, informačních systémů a kybernetické bezpečnosti pro menší ordinace významnou zátěží.

Koalice proto požaduje také finanční podporu pro ambulantní poskytovatele. Podle jejích představ by část prostředků mohla pocházet z evropských fondů v programovém období 2028–2034.

Nejde přitom jen o nákup počítačů. Moderní elektronické zdravotnictví vyžaduje kompatibilní informační systémy, bezpečné datové přenosy, zálohování, aktualizace a odpovídající ochranu před kybernetickými útoky.

Změna přijde postupně

Digitalizace zdravotnictví nebude jednorázovou změnou ze dne na den. Jednotlivé služby a datové standardy se zavádějí postupně.

Významnou součástí dalšího vývoje bude také evropský Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS). Podle Národního centra elektronického zdravotnictví mají pacienti získat v rámci evropského systému přístup k vybraným zdravotním údajům v elektronické podobě postupně od roku 2029, další kategorie zdravotních informací pak od roku 2031.

Česká republika proto nestaví digitalizaci zdravotnictví pouze jako izolovaný národní projekt. Postupně se připravuje také na evropské propojení zdravotních dat.

Co to bude znamenat pro běžného pacienta?

Pokud se celý systém podaří zavést správně, může pacient v budoucnu očekávat především:

• méně papírových dokumentů,

• elektronické žádanky,

• snadnější dostupnost zdravotních informací,

• rychlejší předávání výsledků mezi lékaři,

• lepší přehled o vlastní zdravotní dokumentaci,

• menší potřebu opakovaně nosit stejné výsledky různým lékařům,

• možnost sledovat některé úkony a přístupy ke zdravotním údajům.

Zároveň ale bude důležité, aby digitalizace neznevýhodnila lidi, kteří se v moderních technologiích příliš neorientují. Senior nebo člověk se zdravotním postižením nesmí být kvůli digitalizaci odkázán pouze na chytrý telefon nebo počítač.

Elektronické zdravotnictví by mělo být především nástrojem, který zdravotní péči zjednoduší – nikoli další překážkou, kterou musí pacient překonávat.

Namísto pacienta budou cestovat data

Směr, kterým se české zdravotnictví vydává, je tedy zřejmý. Papírové žádanky, zprávy a výsledky mají postupně ustupovat bezpečné elektronické výměně informací.

Pro pacienta může být největší změnou právě to, co nebude muset dělat.

Nebude muset tolik přenášet dokumenty, shánět výsledky a vysvětlovat jednomu lékaři, co zjistil druhý. Informace budou moci – při dodržení zákonných pravidel a oprávnění – cestovat mezi zdravotnickými zařízeními elektronicky.

A právě v tom spočívá jedna z hlavních myšlenek digitalizace českého zdravotnictví: namísto pacienta mají mezi ordinacemi stále častěji cestovat jeho data.

Ilustrační foto titulka: AI